Navigace

Obsah

Historie

 

Historie

V obecní kronice je zmínka, že znak byl na radnici znám již v roce 1667.

Ve vedlejší budově byla od roku 1869 škola a po postavení nové školy byl tento dům využit pro radnici, která k těmto účelům slouží dodnes.V zadní místnosti radnice byla světnice pro chudé a opuštěné staré lidi, dřívější pastouška.více ...

Tam je ten kout země,
kde moudrost starých lip
je roznášena včelami -
kde hrušně voní po štědrosti sadů
a vůně akátů rozpaluje hlavy

Tam je ten kout,
kde země tolikrát pokořená,
zahleděná do plodných polí 
a modravých strání,
rozdává tak štědře
svou krásu bezezbytku ...,


znak

HISTORICKÝ VÝVOJ

První dochovaná zmínka o obci Tučapy u Vyškova je z roku 1358. Obec patřila v prvopočátku pod šlechtický majetek, který později po roce 1462 přešel pod biskupství olomoucké, vyškovský statek.

V některých historických pramenech je uvedeno, že Tučapy u Vyškova patřily z počátku pod lulečské panství, a pak po zániku hradu střídavě pod panství habrovanské a vyškovské, které bylo majetkem olomouckých biskupů. Před zrušením roboty v roce 1848 patřily opět pod habrovanský zámek.
Podle urbáře z roku 1465 vlastnila Tučapy Eliška z Lilče. V Tučapech v tu dobu bylo celkem 37 usedlostí, 1mlýn, 2 krčmy (hostinec na návsi a hostinec u st. silnice s palírnou) Dále zde byly nejméně dva rybníky, ve kterých ovšem bylo panstvem zakázáno koupání.

Zvonice na návsi se připomíná již v roce 1770. Původně měla dva zvony, tím větším se zvonilo ráno, v poledne a večer. Zvoněním byl pověřen obecní sluha a bubeník v jedné osobě, který rovněž bubnováním vyhlašoval po obci zprávy a nařízení obecního úřadu. Původní stará radnice byla v pravé polovině nynějšího hostince, na kterém je dodnes umístěn znak vyškovského panství - erb olomouckého biskupství. V obecní kronice je zmínka, že znak byl na radnici znám již v roce 1667. Ve vedlejší budově byla od roku 1869 škola a po postavení nové školy byl tento dům využit pro radnici, která k těmto účelům slouží dodnes.V zadní místnosti radnice byla světnice pro chudé a opuštěné staré lidi, dřívější pastouška.

Škola v Tučapech před rokem 1848 nebyla, děti chodili do školy v Lulči. V roce 1869 byla v obci zřízena jednotřídní škola (budova dnešní radnice). Nová dvoutřídní škola, na svou dobu velmi moderní, byla postavena vletech 1884 až 1886. Její budova slouží po menších úpravách prakticky dodnes.
V roce 1885 byl vTučapech založen čtenářský spolek „Svornost", který vlastnil sice jen málo knih, ale v tehdejší době byl velkým kulturním přínosem. Spolek dobrovolných hasičů byl založen v roce 1900 a působí v obci dodnes. Tělovýchovná jednota „Sokol" byla v obci založena v roce 1909, původně patřila pod jednotu v Nemojanech.

Po ukončení 1. světové války měly Tučapy v roce 1924 celkem 753 obyvatel. V obci provozovalo činnost 18 řemesníků (2 kolář, 1 košíkář, 4 krejčí, 1 mlynář, 2 obuvníci, 1 pekař, 2 kováři, 2 řezníci, 2 stolaři, a 1 zedník.)
V roce 1950 bylo založeno zemědělské družstvo, v roce 1957 byl dostavěno zemědělské středisko v západní části obce. V roce 1976 dochází ke sloučení zemědělských družstev v okolí a vzniká druhý největší zemědělský podnik v okrese (JZD Rozvoj se sídlem v Rosténicích).

V roce 1976 také došlo k integraci tří obcí Tučapy, Nemojany a Luleč, úřadovna MNV byla v obci Nemojany. Po roce 1989 se stala obec opět samostatnou.

historie

historie

historie